Příběh starce Tuahira, chlapce Muindingy a mladíka Kindzua jako by se zrodil z historií vyprávěných starci kmene, shromážděných pod mohutným stromem uprostřed mozambické sanzaly. Je to příběh dnešního Mosambiku, znetvořeného roky občanské války.
Náměsíčná země je románem plným takových neskutečných upřímných příběhů. Jsou v ní šamani i africká savana. Jsou v ní mrtví, kteří se vracejí, aby radili živýma živí, kteří jsou nuceni žít mezi mrtvými (nebo mezi mrtvolami, což zdaleka není totéž). Jsou v ní sny jejichž prostřednictvím přichází k člověku minulost i budoucnost.
Je to kniha o cestě nebo o mnoha cestách, protože dokud cesta někam vede, je to dobře, neboť je kam jít, a dokud je kam jít, je naděje.
V románem se proplétají dva příběhy. Putování starce Tuahira a chlapce Muindingy a příběh mladíka Kindzua. Všichni tři putují Mosambikem v době občanské války zhruba koncem 80. let (datum není důležité).